29. 6. - 22. 7. 2001
Prohlížel jsem táborové fotky a nějak mi to nedalo a rozhodl jsem se ještě udělat takový malý přehled letošních táborových událostí a doplnit je fotkama.
V sobotu 30. června jsme se pokusili nastoupit do vlaku a obsadit rezervovaná místa. Ale ouha! Rezervace byla až na neděli! Kdybyste někdy plánovali podobný podnik a kupovali místenky tak vězte, že je třeba být při jednání s nádražáky obezřetnější! No do vlaku jsme se vešli. V Kaplici jsme tradičně vystupovali s "Dvojkou" (bývalý Foglarův oddíl). Byla to rychlá evakuace. Používali i okénka pro vyndavání zavazadel.
Letos se všichni dozvídají první část legendy už cestou na tábořiště. Alfons přečte první část legendy a je tu i první úkol. Během prvního úkolu se mají sejít budoucí táborové družiny. Vlastně to budou ayuly! Jeden z ayulu má úkol předvádět nějakou činnost. Například: „Vzít si na záda batoh, začít dřepovat nebo začít zpívat (Ahalbert)“. Ostatní mají na papírku napsáno najdi toho, co dřepuje, zpívá, …… Nastává čas pravdy: kdo bude s kým v družině? Táborníkům vstupují do očí slzy vděčnosti a obličeje se jim krabatí štěstím.
Na tábořišti nás vítá Strach, Krup a Maďal. Dikobraz s Cukem již odjeli!
Stavíme týpí a zubříka, kterého ušil Plác s Výry. V zubříku spí Plác s Tatouchem. Vedle spím já s Turbem v týpí, které jsme šili vloni. V Uáově týpí spí Maďal s Alfonsem. V řadě u lesa mají týpí nejdříve: Hroch, Sporýš, Bambul, Kex, Kubula, tedy Sluncata z Coricanchi (korikanči), pak Sova, Vrápenec, .Baloun, Štěpána , tedy Tihuanakové, pak Ahalbert, Mungo, Kvíčala, OMV, později i Křeček, tedy Kvímahomkové a nakonec Qík, Kotul, Tomáš, Pibižuch, tedy Masciové. Večer všichni spí již v týpí na svých postelích.
V neděli se pouštíme do dalších táborových staveb. Alfons s Maďalem nám připravují maxistožár. Zaručeně největší ze všech táborových stožárů, které jsme za celou historii oddílu stavěli. Ahalbert hloubí jámu na stožár. Strach s Maďalem se věnují stavbě kamen. Krup nám na venkovním ohništi vaří polívku. Plác s Tatouchem velí stavebním pracem při budování kuchyně. Odpoledne nás opouští Strach a Krup. Začínají sloužit Sluncata. V noci již jsou noční hlídky.
V pondělí vyráží Turbo do krámu, aby doplnil naše chabé zásoby jídla. Psík stále dokumentuje veškeré naše počínání na video. Vztyčujeme stožár. Při této akci se Sova pokusil o hrdinskou smrt pod stožárem. Byl však kamarády zahnán do bezpečí. Jestli to vyjde, tak vše uvidíte na táborovém videu.
Ještě hrajeme "přebíhačku" aneb "Pepa to za nás vyběhá". Odpoledne vyrážíme na louku pod Věžovatkama a hrajeme "kolíky".
V úterý ráno na nástupu Tatouch vyhlašuje "bojovnické zkoušky". Dopoledne rozehráváme větší terénní hru "Džungli". Budoucí Tihuanakové a Kule smaží obalované sýry. Přijíždí Vrápenec a OMV. Odpoledne jednotlivé ayuly vyráží na průzkum okolí. Cílem jsou následující čtyři místa: Rojov, Brusnické chalupy, Přídolí a Cikán. Sporýš se hlásí na bdění, ale nakonec to vzdává. Nováčci vyráží ke křížku. Jediný, kdo slaví úspěch je Kubula.
Ve středu po nástupu vyhlašujeme dřevařskou soutěž. Tentokrát se to obejde bez vyražených (Křečkových) zubů. Rádci staví své družstvo a tak nařezaného dřeva není málo. Konečně je čím topit ve sněmovním týpí. Odpoledne prochází ayuly bludištěm. Potřebují k tomu zrcátko. Pohybují se však pozpátku! Je to nelehký úkol. Ke křížku v noci došel Pibižuch, zde cvičně nazývaný Cipísek. Baloun raději vzdává bdění.
Ve čtvrtek stavíme družinové palouky = Cuzca. Ayul si má vybrat vhodné místo a zde si upravit plácek vhodný k poradám ayulu. Nejlepší Cuzco mají Sluncata! Ostatní ho ještě v průběhu několika dnů dodělávají! K obědu máme Alfonsovy gumové knedlíky s borůvkama. Je vedro a tak stavíme přehradu. Alfons s Maďalem se pokouší postavit saunu, ale jsou zahnáni silným sluncem do stínu. Odjíždí filmař Psík, který v ayulu Kvímahomků zatím zastupoval Křečka. Alfons si půjčuje sešit s deníkem táborových událostí. Deník je do této chvíle Kulem pravidelně doplňován. Sešit použije jako lenocha na psaní legendy. Tuto skutečnost mistrně zapírá! Teprve po deseti dnech je deník u Alfonse odhalen! Díky tomu nebudou další zápisy tak přesné. Možná budou i mírně nepřesné!
Odpoledne hrajeme dobrou terénní hru - Zásobování obleženého města. Je třeba naházet do kruhu dostatek hadrákových koulí a nenechat se chytit obránci. Qík je velmi nebezpečný bojovník a je proto obráncem Alfonsem zahnán do hlubokého lesa.
V pátek vyrábíme lamu Máriu pro pozdější lov. Lov lamy byl riskantní záležitostí! Někteří se pravidelně koupali v potoce po každém hodu. Večer se jdeme koupat k Cikánovi. Cestou do tábora hrajeme při západu slunce na modelářském letišti fotbálek. Hrajeme bez bot, abychom jim nezničili trávník.
V sobotu hrajeme "IQ O". Pak doděláváme saunu, přehradu i saunový přístřešek tzv. "klepadlo". Přijíždí Křeček a přiváží nám jablka a banány. Odpoledne někteří lezou s Alfonsem po skále. Pytlíci rozdělávají oheň. Plác organizuje střelbu z luku. Strašlivé vedro rozpoutá mezi táborníky strašlivou vodní bitvu. Při bitvě nezná nikdo bratra a nemilosrdně všechny polévá kotlíkem vody. Ušetřen není ani Ahalbert, který vyspával po bdění nebo z nějakého jiného důvodu se neúčastnil bitvy. Rovněž na Sovu byl všemi mokrými podniknut nemilosrdný útok. Zbýval už jen Štěpán, který měl službu a byl pro vodu. Preventivně si nechává triko, kraťasy a boty za lávkou. Do tábora vstupuje jen ve slipech. Ví, co může očekávat. Pochopitelně se dočká studené sprchy. V 17.10 přichází konečně dlouho očekávaná bouře. Padají dokonce kroupy. Večer se scházíme ve sněmovním týpí.
Je neděle a tak nás Aha budí až v 8.30. V poledne přebírají službu Masciové. Oblíbenou činností v týpí je výroba prstýnků z Alfonsových peruánských ořechů. Ořech je třeba uříznout pilkou na železo a vzniklý prstýnek vyhladit šmirglem.
V pondělí jede Maďal nakoupit do Českého Krumlova. Vyhlašujeme zvláštní zkoušky. Jakési učení. Každý si může vybrat ke komu se přihlásí do učení. Ke mně se hlásí Baloun, Kex, Tomáš a Křeček. Během příštích dnů se jim opravdu podaří vyrobit hojivé masti z třezalky, řebříčku a kostivalu. Základem masti je většinou ovčí vosk = lanolin. Odpoledne pořádáme slalom s tyčí mezi stromy. V noci pak je noční hra. Je to"Vysoká bačovská". Každý ayul si určí jednoho baču. Ostatní se poschovávají v hracím poli. Z hracího pole je může odvést pouze bača. Je-li některý hráč = ovce nepozorný, je sežrán = chycen rádcem = vlkem. Bačové se tedy musí snažit najít ovce dřív, než je najdou vlci. Pro dorozumívání s bačou byly povoleny jakési přírodní zvuky. A tak se v hracím poli ozývala kachna, nějaká sova a další nedefinovatelná zvířata. Kachna (tuším, že to byl Qík) ovšem neměla chybu! Noční hra patřila k vydařeným hrám.
Úterý je ve znamení jednodenních výprav po ayulech. Plác jde se Sluncaty do Zlaté Koruny. Maďal jde s Kvímahomky k Vltavě, Turbo pak jde s Tihuanaky k Sv.Jánu. (Srabíci ani vltavíny nenašli!) (Pozn. Turbo: Ono taky hledejte šutry, které jste nikdy neviděli v lánech kukuřice a pšenice.) Tatouch pak jde s Mascii někam na jih. Já a Alfons se těšíme, co všechno stihneme udělat. Jako obvykle přijde realizační vystřízlivění. Příprava jídla a dalších maličkostí nám zabere téměř veškerý čas. Naštěstí Alfons stihne dopsat další část legendy. Po návratu ostatních je sauna.
Středa. Naše řady se rozšířily o Jírovce. Zatímco Maďal s Qíkem a Hrochem poráží strom na správnou inckou bránu. (Bohužel se toto tesařské dílo na táboře nepodaří vztyčit. Příští rok však jistě zazáří v celé své kráse!)
Musíme také postavit oheň večer je totiž první slavnostňák. Čertem byl Vrápenec ?????. Plác jako „přemysl“ zasekl potmě sekeru a zahájil první slavnostní oheň na tomto táboře.
Čtvrtek a pátek jsou opět ve znamení výprav. Tentokrát jde o výpravy po pražských družinách. Scarabi jdou na Kleť a později lézt na skály. Špatníci jdou ve dvou skupinách na Rojov a Silniční domky. Pytlíci jdou někam k Cikánovi. Výři jdou někam ke Svérázu. Při zpáteční cestě ztratí Ahalberta. Večer je sauna. Bohužel Ahalbert nestihne ani saunu. Po večerce konečně přichází Ahalbert. Jeho vyprávění o kravách, psech a rómských spoluobčanech vyvolávají salvy smíchu. Ahalbert totiž potkal krávu a tak se musel zdekovat a změnit směr cesty. Potkal ovšem také hodnou babičku, která ho pozvala na večeři. No nechám raději promluvit samotného Ahalberta:
V sobotu odjíždí Jírovec zato však přijíždí Horác s rodinou. Půjčujeme Horácovi Davidovo týpko v kterém jako každý rok spí i s rodinou.
V neděli si prohazujeme role. Rádci jsou v roli hupíků. Velké šéfy představují Aha, Sporýš, Sova a Qík. Maďal a Alfons jsou za neplechy během nástupu, hozeni do přehrádky. "Vedení" uspořádá soutěž v chůzi poslepu. Pouštíme lodičky z kůry. Jako správní hupíci slouží rádci i ve službě. (Doporučuji přečíst Alfonsův zápis v ŠUPu 22. Popisuje jak Qík měl z těchto pomocníků ve službě pocuchané nervy!) Zatímco Alfons s Maďalem jsou Ahalbertem propuštěni a jdou lézt na skály, my ostatní jdeme hrát kolíky na Věžovatky. Odcházíme a vypadá to na déšť. Na moji radu organizuje Kexík sázkovou kancelář. Sázíme se o polínka, kdo uhodne přesný čas kdy začne pršet. Nezačne vůbec a tak máme plný dřevník.. V noci hrajeme přístavy.
Pondělí. Ráno se odpracovávají černé bedny. Kexík, který má službu na Tatouchovu radu chce zkonfiskovat dřevo ze sázek. To však se zdá Plácovi nečestné a hodí milého Kexíka do vody. Později si vysvětlujeme, jak kdo věc viděl a neshledáváme Kexíkovo jednání tak nečestné. Plác se Kexovi omlouvá. Odpoledne přelézáme most = síť přes přehrádku. Pak ještě hrajeme v okolí sauny lesní golf. Naštěstí zde hoří saunový oheň a je možné se u něj ohřát. Pochopitelně je odpoledne sauna. Přijíždí Jana.Večer je posezení v týpí.
V úterý je opět pod mrakem organizujeme úkolovou hru. "Na milionáře". Sova je vyčerpán tak, že ani není později schopen štípat dřevo! Qík je vylákán z pozice milionáře a stažen o několik řad níže. Jana jede nakoupit kuřata.
Středa je ve znamení příprav na smažení kuřat. Pochopitelně Maďal rozchodil své soustrojí s kardanovým převodem. Konečně přináší více užitku, než spotřebuje příprava stroje. Ještě před tím však hrajeme, vzadu za muldičkama na cestě, přechod mostu. Úkolem družiny je projít cestou, která je hlídaná vojáky = rádci. Po obědě odjíždí Jana. (Francis ) Opékání kuřat se odehrává za deště. Po kuřatech máme pro Qíka, Sporýše, Ahalberta a Sovu překvapení. Je jím noční výsadek. Tentokrát jde však spíše o legraci. Celá trasa, kterou mají ujít, je jen několik km dlouhá. Nicméně okamžik překvapení je dost silný! Odvádíme je se zavázanýma očima z tábora. Najednou uslyší startovat Horácovo auto. Qík pochopil a začíná se obávat nejhoršího. Při nastupování do auta se trochu brání.To již sedíme nacpáni vevnitř. Aha se snaží nahlas popisovat, kam si myslí, že jedem. Nicméně po chvíli se zcela ztratí. Qík cosi povídá o jakési nevolnosti z uzavřeného prostoru. Horác pouští hudbu. Hraje nám Nebeské jezdce, Houston a další country hity. Postupně vysazuji na různých místech všechny čtyři. Qík se bohužel, nebo snad bohudík potkává se Sporýšem a tak se nemusí bát cesty setmělým lesem. Prý, kdyby nepotkal Sporýše, tak v lese přespí! Nevím, ale bez spacáku by si to možná rozmyslel. Výsadek se docela vydařil! Hned za Qíkem se Sporýšem přichází do tábora Ahalbert následován Sovou.
Čtvrtek začíná budováním smyku a závodem na tomto indiánském dopravním prostředku. Pak následuje cesta s průvodcem k Cikánovi. Jdu se Sluncaty a již za Malčicema nás dostihuje první bouřka. Není rozhodně poslední. U Cikána potkáváme Alfonse s Maďalem. Jsou úplně promoklý. Poslední úsek rušíme. Příroda nám sama připravuje zkoušku naší odolnosti! Dáváme si věci do seníku a Sluncata staví stan. Stavím stan také. Maďal s Alfonsem rozdělávají za vytrvalého deště na cestě oheň. Dávají mu jméno Filip. Sušíme se u něj a vaříme na něm večeři. Kolem ohně natahujeme provazy a vytváříme přístřešek z celt. Postupně dojídáme „miláno“ a jdeme spát. Maďal s Alfonsem odjíždí na kole do tábora.
Pátek Další úkol je prostý, dojít co nejrychleji do tábora. Postupně se všichni přesunují mokrým lesem do tábora. V táboře Horác vypráví, jak včera při bouřce zachraňoval Mášu,děti, a hlavně naše týpí. Měl plný ruce práce! Následují poslední úkoly při hledání chrámu Yurac Rumi. Zajímavá byla praktická ukázka řešení úlohy s kotlíkama. Na co nejmenší počet přelití naměřit 4 litry vody pomocí třílitrového a pětilitrového kotlíku. Vrápenec se Sovou se marně pokoušel uříznou tenký plátek dřeva z cca 10 cm široké klády!
Večer je slavnostní oheň . Zde vyhlašujeme výsledky hry. Je zde i Hlad a Krup. Přijeli večer před ohněm. A tak dochází i na Krupovo „jumbo“.
Sobota je ve znamení bourání tábora. Ráno po rozcvičce „trápí“ Hlad Kotula. Nějak se mu podaří překročit hranici žertu a Kotul se naštve. A již jsou oba od bahna.! Při mytí u přehrádky Maďal napraví narušenou rovnováhu spravedlnosti. Vychýlí Hladovu rovnováhu. Strčí ho i v šatech do přehrádky! Hlad pak dopoledne suší svůj „aktivační klíč“ k autu a doufá, že se mu podaří zítra s autem (a našima věcma) odjet. Podařilo se! Letos nosíme sbalené věci rovnou Hladovi do auta. Večer je poslední sauna (byla super!) a také cesta ke křížku pro nováčky. Po sauně odjíždí Tomáš. Křížek se příliš nevydaří. Všichni si křížek raději schovají na příště! Jejich věc. Nakonec je to souboj se strachem, který musí vybojovat každý sám. Je třeba nenechat se ovládnout Strachem! A trénink této dovednosti nováčkům jistě prospěje.
Neděle bouráme stožár a je definitivní konec tábora. Cesta na nádraží je podporována motorizovaným Hladem a dvěma bicyklisty Alfonsem a Maďalem. Vlak stíháme! V Praze děláme kolečko a Maďal, Qík s kamarádem (možná to byl nějaký jeho příbuzný ) Ahalbert, Turbo, Sova, Tatouch, Plác, Krup, Hlad, Kule,… jdou ještě vyložit věci z auta. A je to! Někdy později ještě budeme muset uklidit klubovnu.
Zapsal Kule
| ŠUP | Nahoru | Home |